Reklamy SEM! Chceš zhodnotit blog?

Prázdninová pohoda

8. července 2008 v 23:25 | Berrynka |  Moje žvásty a postřehy:))
Teď se zamýšlím nad názvem článku..Ona to vlastně pohoda vůbec nebyla, protože s nohama nahoře sedím až teď. Ale nálada byla skvělá. Už od soboty, kdy se vrátila Terka z týdenní brigády u babičky a mohla u nás přespat. Rozhodly jsme se, že zalarmujeme Monču, najdeme vlaky a v neděli si vyrazíme do kina na Kung fu pandu :)

Moňoušek souhlasil, takže jsme se pustily do hledání. Další den jsme chrápaly až do půl 11 a po obědě se sešly a společně vyrazily na vlakáč. Na tom našem mini vlakovým nádraží není problém najít správný vlak, když máme jenom 2 nástupiště :D Taky jsme teda nasedaly s klidem, že opravdu jedeme směrem na Přerov. V Přerově to bylo trochu horší, ale díky Terce jsme našly ten správný vlak. Alespoň jsme se tak domnívaly. Jaké ale bylo překvapení, když se vlak rozjel na opačnou stranu, než jsme očekávaly. Nastala krátkodobá panika, ale po chvilce jsme si řekly, že přinejhorším dojedem někam do Hranic :D Potom nám ale došlo, že vlastně nejspíš jedeme správně. Taky jsme teda čekaly, jestli zastavíme v Olomouci či nikoli :D Zastavili.
Na nádraží si holky koupily lístky na tramvaj. Taky jsem se o to pokoušela, ale moje štěstí na veškerou techniku způsobilo, že zrovna když jsem si chtěla koupit lístky já, ten krám vypověděl službu. Šly jsme teda hledat další krám před nádraží a povedlo se. Šťastně jsem třímala svoji jízdenku. Potom jsme jako šašci začaly obíhat všech 5 zastávek autobusů a tramvají, jelikož jsme zjistili, že ani na jedné tabuli není uvedeno místo, kam chceme. My totiž Olomouc zrovna neznáme :D Nakonec teda přijel bus, který jel na Palackého, řekly jsme si, že to je nějaké povědomé a že teda pojedem. Než jsme se ale dohodly, už byl pryč. Když konečně přiel druhý, Monča začala panikařit, že to, co jsme si koupily, nejsou lístky na bus, ale na tramvaj. Než se nám ji povedlo přesvědčit, bus byl ten tam. Ale už po pár minutách tu byl další, takže jsme štastně nastoupily.
Dojely jsme až na konečnou. Tam jsme ovšem zjistily, že všechno odtamtud jede opačným směrem než jsme potřebovaly. Šly jsme tedy na vedlejší ulici, kde jsme si na mapě našly zastávky a nasedly na tramvaj. Na další zastávce přisedli dva kluci, takže jsme celou cestu poslouchaly, jak se nadšeně baví o "Rychle a zběsile". Zábava. Vystoupily jsme na jakési zastávce a začaly přemýšlet, kde ten Globus vlastně je a kudyma se máme vydat.
Terka ukazovala, že máme jít "tam dolů", ale vedly tam jenom jakési schody ke květinářství či co to bylo. Vydaly jsme se tedy do ohromného kopce podél hřbitova s vidinou povědomých domů. Když jsme ale vylezly až nahoru, zjistily jsme, že tam vlastně nic povědomého není, tak Terka volala mamce. Vzhledem k jejím pokynům jsme šly zase z kopce dolů... Okolo schodů, na které Teroušek ukazoval a ještě trochu níž, kde jsme mezi barákama zahly. Většina sice měla dojem, že by se mělo jít na druhou stranu, ale z toho vyplývá pravidlo cestování, které jsem zaznamenala: Když nevíte, kudy jít, musíte se vydat přesně opačným směrem než tím, který je podle vás správný. Potom jsme si vyslechly Terčiny uražené výčitky, že říkala, že máme jít tudy, ale my ji neposlouchaly. Byly jsme štěstím bez sebe, když se nám zjevil Globus.
Prošly jsme pár obchodů a potom nás čekalo pandastické kino Byla to docela sranda.
Vydaly jsme se zase domů. Nejprve do města, ovšem na černo, jelikož když přijížděla tramvaj, uvědomily jsme si, že nemáme lístky a v dohlednu nebyl žádný krám. Obešlo se to ale bez načapání, co by tam taky mohl v neděli večer, ještě k tomu o státním svátku pohledávat revizor. Lehce nám ovšem ztuhla krev, když nastoupil jakýsi divný chlap s notýskem :D Ale naštěstí to revizor nebyl. Stavily jsme se u McDonalda a pak zjistily, že jaksi nestíháme a za 10 minut nám jede poslední vlak, o kterém jsme věděly. KOUPILY JSME SI LÍSTEK (:D) a nasedly na tramvaj. U nádru jsme byly rychle a pak stály před tabulí, kde stále ještě nebylo zobrazené nástupiště. Zjevilo se tam pár minut před příjezdem vlaku, tak jsme tam hnaly. Nastoupily a užívaly si cestu domů se skvělým pocitem, že jsme to zvládly :D Cestou jsme si sjednaly společné nocování u nás doma.
Dlooouho jsme byly u počítače a až okolo 2. hodiny ranní jsme se rozhodly přestěhovat přes terasu do takové dá se říct klubovny. Objevily jsme Barbíny, takže jsme je nadšeně začaly oblíkat :D Pak už jsme se nasoukaly do peřin, zhasly a chystaly se spát, ale v tom si nějaká chytrá hlava vzpomněla na horor 3:15 zemřeš, o kterém jsem holkám vyprávěla. Bály jsme se všechny až nad hlavu, tiskly se k sobě a...bály se :D Naštěstí jsme to nějak přežily a odhaduju že o půl čtvrté jsme usnuly. Ráno jsem se přinutila vstát brzo, největší ranní ptáče však byla Monča. Nasnídaly jsme se, mezitím co Terka dál chrápala jak koník s dřevěnou hubou :D Na oběd už šly holky domů, já jsem se najedla a odpoledne dospala to, co jsem přes noc zameškala. Večer se mi naopak spát nechtělo, takže jsem pracovala na blogu a v 11 si šla lehnout. Do půl 2 jsem se ale bezcílně převalovala na posteli, nepomohlo ani počítání oveček
Dnešek byl senzační. Příjemné ráno a potom to těšení na výlet. Jeli jsme s našima...do kina :D Na Hancocka. Ještě předtím jsme šli do pár obchodů, odkud jsem si odnesla tričko na ramínka a černé seténové šaty s modrými puntíky. Potom začal film. Bylo to skvělý a Hancocka všem doporučuju. Will Smith byl jako vždy úžasný. No ale co se nestalo... Vypila jsem docela dost Coly a uprostřed filmu jsem to nemola vydržet a najednou si grgla na celé kino Naštěstí tam byl takový hluk, že to snad nikdo kromě mamky neslyšel :D Pak jsem rodiče přemluvila, abychom se zajeli podívat ještě do Olympie a to přineslo ovoce. Hned z prvního obchodu jsem si odnesla tričko, kraťasy a tenisky, z dalšího 3/4 kalhoty, pak jsem objevila skvělé fosforové tkaničky do těch nových černých tenisek, sukni, legíny... Ale největší radost mám z DC botek, ke kterým sem ukecala tatíka :) Prý za vysvědčení. Mám z nich fakt velikánskou radost...
...Moji miláčci
...a další botičky s novýma tkaničkama
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maso :D Maso :D | Web | 12. července 2008 v 17:40 | Reagovat

Hancocka chcu taky vidět, ale ještě jsem neměla příležitost :(

2 horys horys | E-mail | 3. prosince 2008 v 19:50 | Reagovat

nemůžu je nikde najít nemůžeš mi je někde sehnat ??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama